PRVNĚ VYSVĚTLENÍ ROZDÍLU, JENŽ SE NACHÁZÍ MEZI ZNALOSTÍ, TEDY UMĚNÍM A POUŽITÍM

   Mezi uměním, tedy znalostí a (samotným) použitím, není malého rozdílu a nebude o nic menší, než mezi příčinou a náhodou, mezi zmatkem a správným řádem, mezi znalostí a domněnkou. Aby toto bylo možné prokazatelněji pochopit, bude nezbytné, abychom krátce zvážili a deklarovali definici znalosti, kteroužto jste již, jak si pamatuji, zaznamenali (mohli jste si ji přečíst v jedné z dřívějších kapitol) a věnujme jí pozornost s patřičným porozuměním. Ta (znalost) není nic víc, než velké množství užitečných pravidel a dobrých nařízení  k občanskému konání a protože jedna květina neznamená jaro, ani jedno jediné pravidlo není dosti pro znalost, či dovednost. Nad to také tato, ať už jakkoliv početná, pravidla znalostí, jsou nakonec ještě stvrzena, pokud jsou užitečná, neboť byla-li by zbytečná, byla by utopena v propasti zlých a lživých názorů. Znalost totiž není řízena vaším vlastním rozhodnutím, ale srovnává svá poučení podle pravidel, které vychází z pravdivých zákonitostí. Pravda velí znalostem, jež (přeci) nejsou složeny ze vzduchu (nejsou vymyšlené) a které by (jistě) neučily, pakliže by nebyly neselhávající, anebo by nebyly trvale pravdivé. Ta poučení, která nejsou korespondující s těmito zákonitostmi, neuzná za své. Použití znalostí je mnohem více obšírné a bere v úvahu nejen věci pravdivé, ale věnuje také pozornost věcem nesprávným a také mnoha jiným podrobnostem, které jsou variabilní, tedy proměnlivé a demonstrováním (i popsáním) jejich účinků tak pomáhají ve zdokonalování mnoha oborů. Proto taky můžeme vidět každý den při občanském kontaktu, že (nějaký) muž není schopen uvést do praxe své povinnosti, nebo znalosti, pokud se mu nedostane pomoci od těch, jimž přátelská pomoc není cizí. Takto jsou veškeré znalosti všech věd a všech profesí provázané a propojené navzájem tak, aby v případě, že má jedna potřebu vzájemné výpomoci od druhé, mohla použít jejího učení. Nicméně tak, jako má každý člověk k občanskému jednání (mezi lidmi veřejně) svá zvláštní pravidla a jiná, dobře separovaná ve vlastním domě (v soukromí), tak také znalost a věda mají své vlastní, odlišné hranice a řádná pravidla, jež není přípustné překračovat. Stejně tak je rozdíl mezi znalostí a použitím, protože všichni, jenž se učí, aniž by se dostali k možnosti pozorovat (konat, použít, či sledovat), budou upadat do tenat nejvážnějších omylů. Načež se stává, že výuku stráví více s perem v ruce, než s mečem, zdlouhavostí jsou zmateni a taktéž si většinu času protiřečí (při teoretizování o nějaké věci, bez možnosti ověření). To je proto, že se jim nedostane nejdříve stabilního a pevného základu, postaveného na těchto neselhávajících a správných pravidlech znalosti. Tyto mohou své žáky mnohem snadněji, správně a rychle vést až na takový stupeň dokonalosti, po kterém v tomto oboru touží.
   Maje výše uvedené na zřeteli a za účelem usnadnit poznání šermu, snažil jsem se objasnit všechny obtíže a vyzvednout je z nejasné temnoty zmatku, vtěsnaje je do co nejkratších instrukcí, oddělených od jejich použití. Poté vám budu prezentovat a před váš zrak předložím několik obrázků, hlavní část, která deklaruje naše umění. Jestliže má být tato nestálost a rozmanitost věcí (šerm) vskutku vyučována, bude lépe, dle mého mínění, takto konat ve škole, muž proti muži, aby se nezapomínalo na to, co se nedá naučit studiem (v knihách).
   Avšak nyní konečně nadešel čas pro vysvětlení a uveřejnění některých připomínek, informací a šermířských termínů, jenž se týkají použití a také našich (již zmíněných) obrázků (jež se nachází ve druhé části této knihy).